Libor Katolický

Libor Katolický

 

Jméno:

Libor Katolický

Datum narození:  

16.1.1974

Výška a váha:

180 cm, váha proměnlivá :-)

Kdo tě k fotbalu přivedl?

Život na vesnici v době mého dětství. Neměli jsme po příchodu ze školy v rukou počítače, tablety ani mobily, takže jsme skoro každé odpoledne trávili na hřišti a mlátili do balonu.

Fotbalový vzor (mateřský klub, ČR a zahraničí)?

V mateřském klubu nemůže být vzorem nikdo jiný, než můj strýc, nesmrtelný Josef Dufek, v ČSSR to byl fotbalový romantik Ladislav Vízek a zahraniční Diego Armando Maradona. Dnes už jsem vzorem sám sobě :-)

Oblíbený fotbalový klub (domácí a zahraniční)?

Domácí jednoznačně pražská Dukla (od dob, kdy postupovala v evropských pohárech do semifinále a v jejím dresu hráli plejeři jako Vízek, Nehoda a spol.). A, i když Dukla nějaký čas dokonce zanikla, tak jsem jí věrný dodnes…   V zahraničí žádný vyhraněný klub nemám.

Nejlepší fotbalista všech dob (domácí a zahraniční)?

Jelikož nejradší dávám góly, tak jsou to kanonýři Pelé a Pepi Bican

Fotbalové začátky a za jaké kluby jsi doposud hrál?

Jak jsem již uváděl, fotbalové začátky spadají do doby, kdy hřiště v Těšeticích vypadalo ještě takto:

Soutěžně jsem ale začal hrát v deseti letech za žáky Bantic a v dorostu pokračoval v Práčích. V době mé vojenské služby ale parta kolem Jardy Vlka, Pavla Zimmermanna a spol. založila Těšetický klub a já jsem ještě během opušťáků začal kopat za Těšetice. Odkopal jsem v kuse 13 sezon, během kterých jsem odímtl několik nabídek k přestupu do jiných klubů. Následně jsem 2 roky odehrál v Banticích a poté se vrátil zpět do Těšetic, které v té době měly zaniknout. Klub jsem začal vést a místo zániku jsme do 3 let vykopali postup do III. Třídy. Během tohoto období jsem také vedl jako trenér Těšetickou přípravku, což mi dělalo největší radost. Ve III. Třídě jsem odkopal pouze půl roku, neboť se někteří lidé postavili proti mé osobě v čele klubu a nenašel se jediný spoluhráč, který by se mne zastal. Proto jsem následně znechucen s fotbalem skončil. Rok a půl jsem fotbal nehrál (a nechyběl mi), ale následně mě zlomila nabídka Bayernu Křepice, kde mi opět chuť k fotbalu vrátili. V partě kolem Martina Jurčíka jsem strávil sezonu a půl a bylo to jedno z období, kdy mě fotbal nejvíce bavil. Před zimní přestávkou, kdy se v Těšeticích částečně oddělilo zrno od plev, jsem šel pomoci ještě v několika zápasech Těšeticím, které hrály o záchranu ve III. Třídě a v klubu jsem už zůstal, i když se nakonec sestoupilo.

Kterou nejvyšší soutěž jsi prozatím hrál?

III. třídu v dresu Bantic a Těšetic.

Na které období ve fotbale nejraději vzpomínáš, na které bys naopak nejraději zapomněl?

Co se týká hráčské kariéry, nejraději vzpomínám na celé účinkování v žácích, poté na postup s Těšeticemi a působení v Bayernu Křepice.

Mimohráčsky nejradši vzpomínám na působení s týmem Těšetické přípravky.

Neopak nejhorším pro mě byla zlomenina kotníku v 1. Poločase 1. zápase sezony ve Višňovém, po které jsem byl půl roku bez fotbalu.

Tvůj nejlepší a naopak nejméně povedený zápas dosavadní hráčské kariéry?

Při mém počtu odehraných zápasů je těžké vybírat ten nejlepší, ale možná zápas proti Slatině, ve kterém jsem vsítil 6 branek. Nejméně povedený naopak už zmíněný zápas ve Višňovém.

Jak bys zhodnotil své dosavadní působení v těšetickém dresu?

V těšetickém dresu jsem prožil časy hezké i zlé, ale sám sebe se hodnotit neodvážím. Ale myslím, že přes čísla 300 odehraných zápasů a něco přes 220 vstřelených branek se v Těšetickém dresu v nejbližší době nikdo nepřehoupne.  I když bych byl rád, kdyby tomu tak bylo a následovníci se objevili :-)

Tvoje fotbalové sny a cíle spojené jednak s těšetickým klubem, tak tvoje osobní, tzn., jakou soutěž bys chtěl jednou hrát?

Při svém věku a zdraví už jdu zápas od zápasu a jsem rád, když zápas přežiju ve zdraví a dám si po něm pivko :-) A co se týká Těšetic, tak bych si přál především to, aby se zde obnovil a stabilně fungoval mládežnický tým.

Na jakém postu nejraději nastupuješ?

Za kariéru jsem nastupil na všech postech, ale moje pozice je v útoku. V Křepicích jsem si ale parádně zahrál i na střední záloze.

Který ze sportovních areálů, v jehož prostorách jsi doposud hrál, se ti nejvíce zamlouval?

Nejradši mám domovský stánek v Těšeticích, který se po různých peripetiích konečně vrátil opět do správy klubu.

Jaké si myslíš, že by měly být hlavní cíle těšetického klubu jednak v současné době, ale i s výhledem na bližší či vzdálenější budoucnost?

Hlavním cílem by mělo být to, aby za klub hrál každý hráč rád, hra ho bavila a v zápase odvedl své maximum. Od toho se pak odvíjí i výsledky celého týmu.

Oblíbené a aktuální číslo dresu a proč?

Jen a pouze 22 (datum narození dcery) :-)

Velikost a oblíbená značka kopaček?

Vystřídal jsem také skoro všechny značky a zůstal jsem u NIKE, velikost 45.

Uveď jména tří hráčů, se kterými jsi si během své prozatímní hráčské kariéry „fotbalově“ nejvíce rozuměl?

Pokud mám vybírat pouze 3 z toho obrovského počtu hráčů, tak by to asi byl Sláva Trochta, Luboš Ryšavý a Ivoš Kraizel.

Vzpomeneš si ještě na jména trenérů, jež tě doposud vedli?

Zřejmě na někoho i zapomenu, ale byli to Langr, Fanta, Juřátek, Otáhal, Hřib, Hájek, Šprencl, Jurčík …. Teď už jsem trenérem sám sobě :-)

A nyní několik otázek na tělo, ať se fanynky dozví, co je zajímá:

Rodinný stav (jméno manželky, přítelkyně, počet a jména dětí)?

Ženatý, manželka Sylva, dcera Nikola a syn Honza

Jaký typ žen se ti líbí?

Ženy nehodnotím podle vzhledu…… ale jsem horňák :-)

Přezdívka:

Dříve Prezident, nyní Kaťák

Oblíbený nápoj a jídlo?

Panáček Božkova před výběhem na trávník. Dále točené pivečko a točené prasátko :-)

Naopak, kterým nápojům a pokrmům se zásadně vyhýbáš?

Z nápojů tzv. tlamolepům a z pokrmů se zásadně vyhýbám játrům.

Oblíbená hudba, film, televizní pořad a seriál?

Vše pěkné české – hudbu jakýkoliv styl, když se dá poslouchat, z filmů nejraději klasické české komedie a to stejné seriály

Kdo je podle tebe v týmu?

  ·         nejukecanější:             Milda Diviš

  ·         nejtišší:                       Ivo Kraizel

  ·         nejvíce „brblající“:      Petr Vacula

  ·         hlavní bavič:               předseda Martin Trávníček

  ·         hecíř a bojovník:         Tonda Trávníček a Michal Worbis

  ·         největší manekýn:      Pepa Kosec

…. přidal bych si ještě nejvyčůranějšího:   ….. Václac Tkadlec

Jaký fotbalový klub a kterého hráče takříkajíc „moc nemusíš?“

Spratu Praha a každého hráče, který má na sobě její dres :-(

Koníčky?

Chata, kolo, vodáctví

Tvé dobré a špatné vlastnosti?

Nechám na posouzení jiným

Co tě v běžném životě dokáže rozčílit a naopak uklidnit?

Rozčílit mě dokáží vlastní děti a uklidnit zase jenom ony :-)

Z čeho býváš smutný, co ti naopak dodává životní sílu, zvedne náladu nebo rozesměje?

Smutný bývám z toho, když mi tzv. vrazí kudlu do zad člověk, kterému věřím. Náladu mi dokáží zvednout mé další koníčky a děti.

Co ti fotbal přináší a naopak bere?

Dává mi to, že své tělo ještě udržuji v nějaké kondici a bere pokud něco bere, tak je to především čas, který by člověk mohl strávit jiným způsobem.

Co vzkážeš fandům a sponzorům?

Fandům i sponzorům vzkážu obojím zároveň. Ať jsou nám věrní a pokud možno, v co největším množství přicházejí noví. A hlavně: "držte nám palce"!

Životní krédo (motto)?

Stejně jako u spoluhráče Květoše :-) : „není důležité zúčastnit se, ale zvítězit“.

 

Přidávám pár fotek ze svého archívu z několika období Těšetické kopané:

dole Jarda Vlk, Roman Klein, Rosťa Květoň, Laďa Laitner, Rosťa Kocmánek, Tomáš Worbis

nahoře: trenér Hřib, Dan Květoň, Franta Vavák, Já, Zdeněk Kuchař, Honza Laitner, Ríša Vítek

odspodu: Honza Juřátek, Michal Worbis, Karlos Trávníček, já, Ivoš Kraizel, Pepa Prokeš, Zdenál Daberger, Petr Vacula, Pavel Zimmermann, Dan Trochta, Lukáš Kraizel, Ivoš Balík, Ruda Bílka, Bob Věrný, Rosťa Kocmánek, Luboš Ryšavý, Honza Laitner, Pepa Žák

odspodu: Martin Trávníček, Tonda Trávníček, Petr Vacula, Ivoš Kraizel, Zdenda Daberger, Fíďa Novák, Lukáš Kraizel, Bob Věrný, Pavel Zimmermann, Michal Novák, Karlos Trávníček, Petr Schwarz, Zdeněk Kuchař, Dan Trochta, já, Honza Jelen, Ivoš Balík, Rosťa Kocmánek